Hrabě Václav,Veit Vladimír: A KDYBYCH UŽ MĚL UMŘÍT

V dlouhé řadě básníků, zhudebněných a interpretovaných Vladimírem Veitem, nemůže chybět ani Václav Hrabě, který neodmyslitelně patří k Praze šedesátých let. Najednou se zdálo, že se svět mění k lepšímu. Padesátá léta byla pryč, hudba, literatura a kumšt vůbec a s ním i jisté politické uvolnění způsobily, že se lidé zase pořádně nadechli. Hrabětovy básně, dosud šířené jen v opisech, začaly pomalu, byť ještě jen skromně, pronikat i na oficiální scénu. Co se dělo dál, je historie: Václav Hrabě v roce 1965 tragicky zemřel, Vladimír Veit byl spolu s jinými o patnáct let později vytlačen do exilu. Veitovo hudební zpracování Hrabětových veršů se nyní vrací na albu dvanácti zhudebněných básní o jarní noci, slunci a sněhu, lásce večernici i o ku zbláznění hezké holce… CD, kterým nakladatelství Galén pokračuje ve vydávání Veitových nahrávek, vychází s podporou programu OSA partner. OBSAH 1. Variace na renesanční téma 2. Déšť 3. Noční obraz 4. Podzimní 5. Madrigal 6. Jednou 7. Dnes je to rok 8. ... (A kdybych už měl umřít) 9. … (Budu kouzelníkem, budete-li chtít) 10. Báseň skoro jako vánoční pohlednice 11. Jam session 12. … (Bylo už k ránu) Vladimír Veit - zpěv, kytara